Cíle

Dobře postavený cíl se skládá z 3 stavebních kamenů:

ADRESÁT      +     ČINNOST      +     OBSAH

Na políčko činnosti dáváme aktivní slovesa. Například chápe není úplně dobrá činnost, protože tu nijak neověříme. Místo toho by se mohlo použít slovo vysvětlí. Na obrázku 1 můžeme najít příklady vhodných sloves pro kognitivní cíle.

K tomu, abychom posoudili, jestli je náš cíl dobře postavený nám může pomoci pomůcka, že každý cíl by měl být SMART, nebo ještě lépe SMARTER 

Cíle učení můžeme rozdělit do tří skupin:

KOGNITIVNÍ: (vzdělávací) vědomosti

AFEKTIVNÍ: (postojové) emoce, hodnoty

PSYCHOMOTORICKÉ: (výcvikové) pohyb

Kognitivní cíle

Cíle můžeme stanovovat různě náročné, podle toho, jaký proces učení chceme, aby žáci dělali. Na obrázku jsou proto slovesa rozdělena do šesti skupin podle procesu učení. 

Každá ze skupin procesů lze ale také rozdělit, podle hloubky znalosti, které chceme dosáhnout. Toto rozdělení dobře zachycuje Bloomova revidovaná taxonomie kognitivních cílů (Tabulka 1)

Do tabulky se dají vyplňovat konkrétní cíle s použitím sloves z obrázku výše. Je to pouze pěkná vizualizace toho, co by žáci mohli zvládnout v různých úrovních obtížnosti. Lze si k danému tématu tabulku vyplnit a vybarvit si jednotlivá políčka například podle toho, jaké to odpovídá známce.

Taxonomii lze vizualizovat i jinak, například kruhovým grafem, například zde

Afektivní a psychomotorické cíle 

Ty také můžeme rozdělit podle procesu učení, např takto:

Afektivní: Vnímání - Ragování - Oceňování - Integrace hodnot

Psychomotorické: Vnímání - Zaměřenost - Řízené odezvy - Automatizace dílčích dovedností - Automatizace složité dovednosti - Přizpůsobování - Tvorba nových dovedností

Tato metodika vychází z:

• předmětu Zážitková pedagogika na VOŠ Jabok pod vedením Michala Pařízka
  
• kurzu Formativní hodnocení I od Edukační laboratoře pod vedením Michala Orsága
• předmětu Pedagogika I na MFF UK pod vedením Martina Chvála